Hello, klimakterium…aneb Vítej v pekle!

čtvrtek 1. listopad 2012 08:50

Z krize středního věku rovnou do klimakteria? Proč ne? Jak říkával můj zesnulý přítel vždy, když jsem se rozladěná probouzela do nového rána: Vítej v pekle.

Nesnášela jsem to – vždyť život je takové dobrodružství! Jen si to vezměte…začalo to krizí tam „nahoře“. A tak jsem se vtělila do těla, jak praví leckteří znalci ducha…do toho, které jsem potřebovala pro svůj vývoj. Po pár měsících přípravy na tuto čestnou pouť nastala krize porodu – ta, na níž psychiatr Stanislav Grof postavil svůj vědecko-terapeutický projekt holotropní dýchání. Sotva jsem se stačila rozdýchat, byly tu krize prvního sedu, prvních kroků, prvních slov a prvního vzdoru. Pravda, někdo tomu říká vývoj. Ale všechny ty rané, fylogenezí a embryogenezí poháněné procesy, exprese genů a tvorba bílkovin – jak je sladit s potřebami duše? Jak zajistit, aby tyto procesy proběhly ve správném načasování, aby se křehké alely chránily před mutací, aby se raný život uchránil před traumaty, které zadělávají na celoživotní psychopatologii?

A jdeme do školky. U vchodu vždycky zvracím. Nesnáším ten odér teplého mléka a drožďové pomazánky v kombinaci se snídaňovým rituálem v zástěrkách: „Dobré chutnání. Děkujeme za přání“. Spolužák Vít Zapadlík, první den ve škole, má kuličkové pero, v kterém jezdí Mickey Mouse a já se do něj okamžitě zamilovávám. Do pera, nebo do Vítka? Pár vcelku harmonických let (možná jediných v tomto životě) uteče jak voda a je tu dospívání. Narostly mi velký řezáky a říkaj mi „pizizubko“. Na školní diskotéce praví spolužák Otáhal, že tancuju jak posraná, tak s Terezou brečíme (těžko říct, proč obě). Premiantka Eva má první sexuální zkušenosti. Já ještě nemám prsa ani ochlupení a je to fakt krize!

Přijímačky na střední tak kritický nejsou, zato proměna v ženu se moc nedaří – zůstávám holčičkou, nepomůže ani ztráta panenství a ani zkouška dospělosti ze mě dospělačku neudělají. Prožívám krizi odloučení od rodiny a nepřijali mě na medicínu, tak nastává krize prvního zaměstnání v kuchyni Urologické kliniky. Poměr s místním playboyem, ambiciozním sekundářem, a pak meju talíře.

Přijali mě! Spolužáci berou studium svědomitě, já žiju v undergroundu. Přítel tiskne Vokno a lže, jak když tiskne, početné krize mezi bufáčem a biochemií by vydaly na svazek díla delšího než anatomie. V kritickém období, kdy ho propouštějí z vazby (ano, z vazby, jsem v  konfliktu s primářem psychiatrické kliniky, kam jsem nedávno nastoupila a krátce na to se ocitám v řadách nezaměstnaných. Blíží se krize středních let. Okořením si ji těhotenstvím s mužem, který nechce dítě, a následnou pozicí svobodné matky. Z důvodu existenční krize nastupuji do zaměstnání na ministerský odbor krizového řízení. Mám vypracovat koncepci humanitární pomoci do zahraničí, ale nejsem schopná humanitárně pomoci sobě. Máma vede coby staniční krizové oddělení na psychiatrické klinice, zatímco já klepu na dveře krizového v Riapsu.

Střední věk se vleče, ubývají síly a odolnost, přibývají pocity marnosti a rozhořčení nad životem, který se nedaří. V krizi se ocitají dosavadní hodnoty i vztahy. Hlásím se na Teologickou fakultu a chodím na box. Můj zdravotní stav začíná být kritický. Potkávám životního partnera, který mi zvedá telefon se slovy „ano, miláčku“, po ránu mi říká „vítej v pekle“ a po několika letech tragicky umírá. Krize dosahuje maxima, nad vodou mě drží úchvatné zaměstnání, rodiče a nejúžasnější stvoření na světě – má dcera. Do temných zákoutí života tu a tam prosvítá světlo, přibývá však odpovědnosti a kil, zejména na břiše. Že budu já, celoživotně štíhlá, hledat na internetu návody na hubnutí a vyplňovat kalorické tabulky – o tom se mi ještě před pár lety mohlo tak akorát zdát – v nějakém špatném snu. Dceru zastavují na ulici a lákají do modelingu, mně narostl podbradek a…co to mám na stehnech – no, to snad ne! Občas sedávám po ránu v kavárně Calma a tam brečim. Chlapi nejenom, že mě pořád nechtěj, navíc mě teď UŽ nechtěj. Dávám si inzerát na seznamku a nevěřím vlastním očím, s kým jsem schopná jít na rande.

Dokončila jsem překlad knihy o realitě zkreslené optimismem. Přijela jsem z kongresu ve Vídni a táta mi říká, že jsem stejně nepodařená (intelektuálka) jako jeho matka a sestra. Chtěla bych se naštvat jako vždy, ale nedávno mu zjistili vážný zdravotní problém a tak jsem smutná a bojím se, že ztratím posledního muže na světě, který mě má rád.

V noci se budím se zalepenýma očima a mám sucho v puse. Pálí mě při močení, mám návaly a špatně spím. Snížené libido...pche, to je výsměch! Opět jsem nedostala menstruaci. Ne, rozhodně nejsem těhotná! Oběhla jsem několik specialistů, ale na nic nepřišli. Až na internetu v  článku pro ženy (opravdu to nebylo na kongresu ani v odborné literatuře) jsem si poskládala věci k sobě... Tak, to už je vrchol!

V noci napadl první letošní sníh. Zdá se, že mám v sobě zvláštní smíření. Podzim a zima mají své kouzlo, tiché a nemluvné. Chystám se s „holkama“ do Sokola a najednou mi nevadí, že jsem nikdy nedospěla. Cítím, že se blíží nekonečné prázdniny. Promiňte, někdo klepe na dveře – jo, zvonek už dávno nemám…

Jde ke dveřím, otevírá, kamera zabírá prázdnou chodbu a protější schodiště, záběr zezadu.

Hello, klimakterium!
Andrea Skálová

Vít ZapadlíkNa to pero si už nepamatuji15:126.2.2013 15:12:32
ZuzkaFalešná Zuzka IP146.5012:1710.11.2012 12:17:12
Monika PetrákováMoc díky10:512.11.2012 10:51:35
autorkasmysl článku?07:502.11.2012 7:50:39
LídaV.Mně to přijde dost dobré:23:031.11.2012 23:03:23
zuzanazajicovaach jo...18:421.11.2012 18:42:42
ZuzkaNeskutečné!18:411.11.2012 18:41:38
NaďaJeště dodatek,17:471.11.2012 17:47:59
Naďazipe,17:441.11.2012 17:44:29
ZipJá ženským věcem nerozumím,12:541.11.2012 12:54:07
NaďaPřemýšlím, jestli09:371.11.2012 9:37:02

Počet příspěvků: 12, poslední 6.2.2013 15:12:32 Zobrazuji posledních 12 příspěvků.

Andrea Skálová

Andrea Skálová

Píšu o zjevných i skrytých skutečnostech, domáhají-li se napsání.

Působím v oblasti medicínské žurnalistiky, publicistiky a literárního překladatelství. Vedle mého profesního zaměření mě zajímají témata týkající se smyslu a tajemství života, spiritualita a umění.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy